Eurovolby

Chaotické jednání o penzích ve Sněmovně ukazuje, že opozice důchodce nedokáže chránit

Vláda Poslanecké sněmovně předložila soubor opatření, kterému říká důchodová reforma. Povede k tomu, že během deseti let čtvrtina důchodců spadne pod

Během jednání ve Sněmovně si ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka přisvojil výchovné ve výši 500 korun za každé vychované dítě, které prosadili sociálnědemokratičtí poslanci v čele s Romanem Sklenákem a Janou Maláčovou. „Jediné, co ministr Jurečka udělal správně, je to, že ho po svém nástupu nezrušil. Od současné vlády sledujeme ničení všech jistot v důchodovém systému, včetně spravedlivé valorizace, která zaručuje udržení životní úrovně důchodců. Vrhá nás do nejistoty, kdy a jestli se lidé dožijí důchodu,“ uvedl předseda Sociální demokracie Michal Šmarda. „Předseda lidovců sice tvrdí, že výchovné byl jeho nápad, ale jedním dechem říká, že výchovné chce zrušit. Kde je nějaká předvídatelnost? Na co se lidé mohou spolehnout? Tato země si nezaslouží vládu chaotů,“ dodává místopředsedkyně SOCDEM Daniela Ostrá.

Michal Šmarda také připomněl, že vláda nemá odvahu získat peníze od těch, kteří na současné krizi nejvíce vydělali. „Dál vyplácí nesmyslné dotace a bere peníze nejslabším. To vše za přihlížení opozice, která není schopna vládním návrhům čelit,“ dodává. „Vláda ve své argumentaci navíc cíleně a bez ostychu vyvolává mezigenerační konflikt,“ říká předseda Sociální demokracie. Cílem vlády je podle něj změnit důchodový systém tak, aby byl nefunkční a byl dobrý důvod ho privatizovat. „To, co aktuálně předložila vláda je systematickým ožebračováním důchodců,“ uvedl předseda.

Sociální demokracie připravila návrh důchodové reformy, který by znamenal stabilní a dlouhodobě udržitelný důchodový systém. „Říkali jsme zároveň, že je nutné, aby se důchodová reforma provázala s daňovými změnami. Část důchodového systému by měla být financovaná z jiných zdrojů než z důchodového pojištění. Podobně je to běžné ve většině zemí západní Evropy. V těchto zemích se dává na důchody přes 12 procent HDP, u nás je to podstatně méně,“ připomenul předseda sociální demokracie Michal Šmarda. Spravedlivou důchodovou reformu, navzdory tomu, že na ní byla shoda napříč politickými stranami, ve volebním roce zastavilo ANO i tehdejší opozice. „Bohužel se stala obětí politikaření ANO, ODS a dalších stran před volbami v roce 2021,“ podotkla Daniela Ostrá 

Hlavní pilíře toho, co vláda označuje za reformu, tvrdě dopadnou na důchodce. Navrhované nahrazení mimořádné valorizace dočasným příspěvkem ve výsledku znamená, že se nebude dorovnávat ztráta skutečné hodnoty důchodu způsobená inflací. Dosavadní valorizační mechanismus stanovený Sociální demokracií byl vytvořen tak, aby reálnou míru inflace dorovnával.

„V návrhu je nepřijatelná změna ve výpočtu valorizace důchodů. Ve vztahu k reálným mzdám se bude zohledňovat místo poloviny jen třetina z jejich nárůstu. Přestože to vypadá jako kosmetická úprava, dopadne to zásadně na budoucí důchodce. Ti to poznají už za několik let, kdy budou muset vystačit příjmy nižšími o tisíce korun. Nyní je v příjmové chudobě méně než 10 procent z nich, za deset let jich bude více než čtvrtina,“ vysvětluje Michal Šmarda.

Rovněž úprava předčasných důchodů bude znamenat, že přestanou plnit funkci, kterou dosud měly. „Vláda argumentuje jejich výhodností. Ve skutečnosti nárůst zájmu o předčasné důchody způsobila neschopnost vlády včas domyslet důsledky vysoké inflace, kterou způsobila. Prostě zaspala a nyní to využívá jako argument, jak postihnout lidi, kteří mají před odchodem do důchodu zdravotní problémy nebo jednoduše nemohou najít práci, což je bohužel v pokročilém věku častý jev,“ připomíná předseda SOCDEM. Odejít do důchodu před dovršením řádného penzijního věku bude možné maximálně tři roky předem (místo nynějších pěti), po 40 letech hrazeného pojištění (místo dnešních 35 let). Navíc výpočet předčasného důchodu bude velmi zásadně zkrácený.

Měnit se má také horní hranice odchodu do důchodu. Argumentuje se tím, že se prodlužuje délka života. „Délka života, podobně jako zdravotní stav je velmi individuální. S prodlužováním délky dožití to ale zdaleka není tak horké. Když si vezmete, že v roce 1870 se 70letý důchodce dožil šesti dalších let v důchodu a v současné době je to zhruba 11 let, tak vidíte, že se střední délka života v důchodu nijak dramaticky nezvyšuje,“ oponuje bývalý ministr práce, premiér a předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla. Podle něj se nebere ohled na reálný zdravotní stav daného člověka. Lékaři se shodují, že 65 rok věku je zlomový pro lidské zdraví a to jak po psychické, tak i fyzické stránce. Většina českých důchodců má již nyní v 68 letech vážné zdravotní komplikace. „Umělé navýšení délky produktivního věku bude mít negativní dopady na veřejné zdraví,“ dodává Michal Šmarda.

Zpomalí se nárůst částky nově stanovovaných penzí. K těmto změnám dojde postupně v průběhu let 2026 až 2035. Podle propočtů by se mělo jednat v každém roce o zpomalení růstu nových důchodů o 200 až 370 korun měsíčně. Takže by dnešní padesátníci nastupovali v roce 2035 do penze s částkou v průměru 31100 korun, tedy o 2800 korun nižší oproti současným pravidlům.

Vládní návrh zcela zapomíná zatím na lidi pracující ve fyzicky náročných profesích. „Počítá sice s tím, že některé budou moct jít do důchodu dříve, nicméně není jasné, které profese to budou,“ konstatuje místopředsedkyně Sociální demokracie Daniela Ostrá.

Za nepromyšlený považuje Sociální demokracie rovněž tzv. garantovaný, tedy nejnižší možný důchod. Má nově dosahovat 20 % průměrné mzdy, což je při současné průměrné mzdě cca 8 tisíc Kč. SOCDEM navrhuje v souladu se Spravedlivou důchodovou reformou, kterou připravila před dvěma lety a s růstem cen minimální důstojný důchod ve výši 13 000 Kč. „Nižší částka i tak bude znamenat, že důchodci budou žádat o sociální dávky. Pro ně to bude zbytečně ponižující a také to bude znamenat další nárůst agendy pro úřady práce,“ zdůvodňuje částku Daniela Ostrá.