Eurovolby

Mladí budou bojovat v barvách SOCDEM

Generace bez vyhlídek. Drahé bydlení. Klimatická krize. Čím dál méně dostupné vzdělání. Vzestup krajní pravice. Chudnutí společnosti.

To jsou témata, která trápí mladou generaci. „Dneska má mladá generace pocit, že jim naši společnou budoucnost někdo ukradl. Jsou si ale vědomi, že za lepší vyhlídky musí začít bojovat sami,“ říká lídr Sociální demokracie Lubomír Zaorálek. „Proto jsme na dnešní tiskové konferenci představili energické mladé lidi, kteří kandidují ve volbách do Evropského parlamentu za Sociální demokracii,“ dodal.

„Často se mluví o generačním rozporu. Ten ale neexistuje, je umělý. Všem nám jde o to samé. Lepší život. Konflikt naopak vidím mezi těmi, co si kvalitní a šťastný život mohou zaplatit, a těmi, co nemají ani na pokrytí základních životních potřeb, jako je jídlo a zdraví,“ vysvětluje Klára Školníková, spolupředsedkyně hnutí Budoucnost a nejvýše postavená zástupkyně tohoto hnutí na kandidátce Sociální demokracie. Problém vidí Klára Školníková i v tom, jak debata o klimatických změnách a Green Dealu sklouzává do populismu. „Politici, kteří říkají, že Green Deal je zruší a nenabízí alternativní řešení klimatické krize, lidem lžou. Zelenou politiku ale nechceme dělat proto, abychom chránili zisky nadnárodních firem. Musíme v první řadě myslet na lidi, jak ochránil jejich prostředí a budoucnost,“ zdůrazňuje.

Větší zastoupení mladých v Evropském parlamentu požaduje další zástupce mladé generace Luděk Svoboda (SOCDEM). „Zatímco pětina Evropanů je ve věku mezi 18 a 35 lety, tak pouze 1 z 15 poslanců Evropského parlamentu je ve stejné věkové skupině,“ argumentuje. Mladé lidi podle něj trápí také doprava. „Fialova vláda v rámci takzvané konsolidace veřejných financí zdražila studentům a seniorům jízdné na dvojnásobek. Jestliže chceme snížit emise CO2 z dopravy a podpořit celkovou mobilitu občanů, tak to bez podpory MHD nepůjde,“ apeluje.

Tíživou atmosféru mezi mladou generací cítí také Michael Cardal, další z kandidátů Sociální demokracie. „Na mladé lidi, víc než na ostatní, tvrdě dopadá krize duševního zdraví. Většina z nás se bojí budoucnosti, nevidí smysl v tom se na ni připravovat, nebo se na ni dokonce těšit. To se musí změnit,“ argumentuje, proč by mladí měli být aktivní v politice. „V Evropě chci bojovat právě za to, abychom my všichni cítili, že se s námi v budoucnu počítá. Chci bojovat za dostupné bydlení, vždyť v Česku máme právě bydlení druhé nejméně dostupné v celé EU. A je to EU, kdo může a kdo by měl v rámci dostupnosti bydlení dělat mnohem více, než dělá dnes. Protože bydlení je lidské právo,“ dodává.

Na prohlubování majetkových rozdílů v současné společnosti upozornil druhý se spolupředsedů Budoucnosti Jakub Kovařík, který je rovněž na společné kandidátce. „Zatímco loni byl rekordně ziskový rok pro akcionáře v mnoha odvětvích, většině obyvatel klesla reálná mzda, loni téměř o 3 procenta, rok předtím dokonce takřka o 8 procent. Bývalo dobrým zvykem nadměrné zisky utržené během krizí výrazně danit, protože se považovalo za nemorální profitovat na utrpení ostatních. Je na čase tuto tradici obnovit,“ upozornil. Poukázal také na to, že ačkoliv trávíme v porovnání s ostatními zeměmi v práci více času, na životní úrovni běžných pracujících se to neprojevuje. „Ročně strávíme jen na základě průměrné pracovní doby o 260 hodin v zaměstnání více než pracující v Německu, jedná se o 6,5 pracovního týdne. Státem zaručená délka dovolené je 4 týdny, je třeba prosadit zkrácení pracovní doby a navýšení počtu dní dovolené,“ uvedl.

Vzdělání přestává být dostupné podle Davida Kaszpery kandidujícího také za Sociální demokracii. „Kvalitní vzdělávání musí být dostupné všem, bez rozdílu. Lidé nesmějí být o vzdělávání ochuzeni kvůli tomu, z jakého regionu pocházejí, nebo například z důvodu finanční situace rodiny,“ konstatuje. S ním souhlasí i Luděk Svoboda. „I přes údajně bezplatné vzdělávání studium něco stojí. Devadesát procent studentů má proto nějakou práci. Spousta lidí ale pracuje v rámci stáží zadarmo. Jít na stáž, která by mi mohla zlepšit kompetence ve studovaném oboru, si můžou dovolit jen ti, co na to mají. Je načase přestat lavírovat na hraně zákona a praxi neplacených stáží jednou provždy ukončit,“ požaduje s tím, že návrh směrnice, která by tomu měla pomoci, už předložil sociálnědemokratický eurokomisař pro zaměstnanost a sociální práva Nicolas Schmit.