Eurovolby

Stabilitu rozpočtů neohrožují penzisté, ale vláda

Článek byl zveřejněn také v deníku Právo 26. ledna 2024

Ústavní soud schválil krok, kterým vláda loni odebrala tisíc korun ze zákonného zvýšení penzí. Rozhodnutí bude mít dopady v budoucnu. Politikům totiž dává prostor i k použití krajních metod, jako je stav legislativní nouze.

Postoje ústavních soudců nebyly jednotné. Jan Svatoň, původně zpravodaj projednávaného materiálu, odmítl vládní argument o tom, že zabránila velkým hospodářským škodám. Podobné postoje vlády nejenom zakládají nejasnosti ve výkladu pojmů, ale vytvářejí prostor pro mezigenerační střety. Jde o velmi nebezpečnou rétoriku, která se může obrátit proti těm, kteří ji používají.

Většina soudců se v nálezu přiklonila ke stanovisku, že legitimní očekávání vzniklá na základě naplnění zákonných podmínek pro přiznání valorizace mohla být vládou ukončena vzhledem k provedení úpravy s dostatečným časovým předstihem. Zde je třeba také přihlédnout k faktu, že časová tíseň, v níž byl zákon přijímán, vznikla nejenom vyčkáváním vlády na volbu nového prezidenta, ale také tím, že opozice namísto hledání dohody jednání obstruovala. A to podobně jako při jednání o korespondenční volbě. Parlamentní opozice nevyužívá veškerých možností, které skýtá parlamentní diskuse, a odmítá přistupovat na rozumné politické kompromisy.

Na tenký led se argumentace ústavních soudců dostává ve chvíli, kdy hodnotí stabilitu a vyrovnanost rozpočtu a veřejných financí jako politický cíl a právní povinnost plynoucí ze zákona o rozpočtové odpovědnosti. Ten stanoví, že stát dbá o takový vývoj veřejného dluhu, který nenarušuje dlouhodobě udržitelný stav financí. A od udržitelných financí odvíjí schopnost pomáhat sociálně slabým a zranitelným osobám. Ministr financí Zbyněk Stanjura přitom už v únoru 2023 uvedl, že ani plná valorizace by veřejné rozpočty neohrozila. Na krizi a omezování státních výdajů přitom nejvíc doplatila střední třída, rodiny s dětmi a důchodci. Ústavní soudci nyní řekli, že výraznější pomoc těmto lidem by narušila stabilitu veřejných financí.

Zrušení superhrubé mzdy prosazené ANO, ODS a SPD připravilo rozpočet o 200 miliard korun; zpackaná daň z nadměrného zisku nejbohatších společností připravila rozpočet o 40 miliard korun a inkaso spotřební daně se propadlo o pět miliard korun. Stabilitu veřejných financí nejvíce narušila řada politicky skandálních rozhodnutí. Pokud Ústavní soud argumentuje tím, že „stabilita a vyrovnanost státního rozpočtu a veřejných financí nejsou jen cílem politickým, nýbrž jedná se o právní povinnost“, snad bude mít onu povinnost na paměti, až se mu na stůl dostanou stížnosti soudců nesouhlasících se zmrazením platů.

Daniela Ostrá (Autorka je politoložka a místopředsedkyně Sociální demokracie)